Tajný ostrov templářů

Rytíři, kněz a poklad

Erling Haagensen, Henry Lincoln

vydal Jiří Buchal – BB art Praha, první vydání 2003

z angličtiny přeložil Jindřich Manďák  

citace z knížky:

     …Pokladnice s nevýslovným bohatstvím by byla dostatečně vzrušující. Pokladnice vědomostí bude pro některé lidi zklamáním.

     Pro většinu z nás je geometrie a matematika nesmírně nudná. Oddechli jsme si, když jsme s nimi po ukončení povinné školní docházky skoncovali. Neuvědomujeme si, jak životně důležitou roli tato nudná čísélka a rozměry hrají, a to nejen při udržování naší civilizace, ale i při řízení samotné struktury vesmíru, který obýváme. Je pro nás tedy těžko přijatelné, že odpovědi na tuto neobyčejnou hádanku by nemělo být „nic víc než“ geometrické plány uskutečněné před stovkami let. Řadě z nás to připadá jako antiklimax – „mnoho povyku pro nic“. Dali bychom přednost truhle plné zlata a klenotů.

     Ukázalo se však, že „poklad“ je soubor znalostí – po staletí uchovávaných, střežených a předávaných. Hádanka, před níž nyní stojíme, spíše zní: „Proč ty tajnosti?“ Na úsvitu třetího tisíciletí to vskutku vypadá jako záhada, která spíše vypovídá o naší nevědomosti než o našich znalostech. Co všechno se ještě musíme naučit – my, kteří se považujeme za tak „pokročilé“, za tak „chytré“? Co všechno naše civilizace zapomněla – nebo potlačila?

     Už jsme vyrostli z takové hlouposti, která vedla k tomu, že se Galileovi Galileimu předvedly mučící nástroje, aby ho přiměly popřít to, o čem věděl, že je pravda – že Země obíhá kolem Slunce. Ale zapomínáme, jak odlišný byl svět, v němž tito zaslepení inkvizitoři žili. Hned na začátku této knihy jsme zdůraznili odlišné prostředí, jehož se musíme držet, abychom pochopili význam učiněných objevů. Musíme nahlédnout do světa, jaký byl – máme-li plně pochopit svět, jaký je. Je příliš povrchní a zjednodušené předpokládat, že to, co považujeme za nedůležité, důležité být nemůže. Kritika pomocí předpokladu nesvědčí o ničem než o nevědomosti.

     Co se tedy ještě můžeme dovědět o pokladu, k němuž jsme dospěli? A proč bylo vyvinuto takové úsilí na jeho vytvoření a pak na jeho uchování? Proč sv. Bernard z Clairvaux, arcibiskup Eskil, Bertrand de Blanchefort a jejich templářský řád a všichni ti další nezřetelní zasvěcenci, kteří se skrývají za nimi, s láskou hýčkali své znalosti a věnovali tolik času, dovednosti, píle a důmyslu, aby je zakotvili v mezích malého a odlehlého ostrůvku? A odkud tyto znalosti pocházely?

     Na tuto poslední otázku nemáme jednoznačnou odpověď. Ale přinejmenším jsme začali s identifikací některých nadaných hráčů této inteligentní a důmyslné středověké hry. Neboť nelze popřít, že ti, kdo naplánovali a vybudovali bornholmské kostely, přesně věděli, co dělají a proč to dělají. A měla uplynout celá staletí, než se jim někdo v dovednosti a znalostech vyrovnal.

     Znalosti…Baphomet…Sophia…Moudrost, kterou templáři uctívali, byla pro ně a jejich učitele vzácná. A nejen pro ně. Znali nesmírnou cenu daru, který zdědili a který museli předat dál. Věděli, že musí být chráněn pro generace, které teprve přijdou. Věděli, že jiní se musí naučit povaze a využití jejich odkazu.

     Ale svět, v němž žili, byl v zásadě nevědomý. Drtivá většina lidských bytostí byla pověrčivá, negramotná, nevzdělaná. Nepatrná hrstka těch, kteří byli schopni tento poklad pochopit a využít ho, postrádala dokonce i knihy, v nichž by své znalosti šířili. Navíc – ty znalosti byly posvátné. Pokoušely se porozumět dílu božího tvoření a vysvětlit ho, a proto nebylo jednoduché se o ně dělit. Byly tedy střeženy,solis sacerdotibus – jen pro zasvěcené.

     Ale proč vybudovat obrazec z kostelů? Musíme se pokusit o vysvětlení – třebaže nemůže být ničím víc než naší osobní a subjektivní interpretací záhadných skutečností z Bornholmu a Rennes-le-Château. Budoucí objevy nevyhnutelně tuto hypotézu upraví nebo rozšíří, stejně jako naše dřívější hypotézy byly pozměněny odhalením bornholmského rozložení.

     Máme za to, že původ tohoto souboru znalostí bude objeven v mnohem dávnější minulosti, než dosud můžeme dohlédnout. Ale podoba matematiky a geometrie, která ho určuje, jistě byla součástí tajné tradice přetrvávající mnoho generací. Někdy hodně dávno byla rozpoznána mimořádná shoda hor u Rennes-le-Château s pentagramem. Zde se tedy na zemi nacházelo posvátné místo, které souznělo s hudbou sfér. Zde, daný od Boha, ležel model Přírody.

     Jak se dovednosti v průběhu staletí rozvíjely a s nimi i zkušenosti potřebné k jejich pochopení a využití, byly stále propracovanější a komplexnější, náročnější a obávanější. Jejich výuka byla stále obtížnější. Obtížné předměty vyžadují promyšlenější výuku. Kde bychom dnes mohli studovat molekulární biologii nebo fyziku elementárních částic, když ne na univerzitě? A kde byly odpovídající školy před tisícem a více lety? Západnímu světu nejenže chyběly školy, v nichž by mohli vyučovat učitelé matematiky, chyběly mu také knihy. Chyběla mu dokonce nula – která je pro nás tak nepostradatelná, již jen k prostému sčítání našich světských nákupů v supermarketech.

     A tak byl s absolutní přesností vybudován borholmský vzor jako učební pomůcka. Ukázalo se, že ostrov je na zemském povrchu smysluplně umístěn. Kromě toho byl malý, dal se snadno ovládat a bránit.  Především byl odlehlý, neznámý, bylo nepravděpodobné, že bude jeho klid narušen, nebyl dost velký ani bohatý na to, aby u nějakého potulného válečníka vzbudil záměr vybojovat si tu vlastní království.

     Sem by se chodil student učit, a to nejen matematice a geometrii. Tady by ho rovněž mohli učit skryté symbolice. Mystickému a náboženskému spodnímu proudu, jenž se projeví v lepším světě, který nastane. Právě v tomto vnějším světě by mohly být budovány mohutné gotické katedrály, v nichž Bůh bude uctíván ve stavbě zbudované podle jeho zákonů. Které budou demonstrovat Jeho harmonii. Pouze „ti, jejichž oči vidí a jejichž uši slyší“ – pouze „zasvěcení“ – plně pochopí zázrak, který je obklopuje.

***

     Ale jestliže byl Bornholm skutečně místem učení, jaká byla podstata moudrosti, kterou chtěli učitelé předat? Jak máme začít přistupovat k podstatě této záhady? Možná je třeba odhalit něco víc než matematické pojednání.