Svatí Cyril a Metoděj

(Velehrad-symbol a úkol)

četba k přípravě na 1150.výročí příchodu slovanské misie na Velkou Moravu

Petr Piťha

* 26. března 1938, Praha

český katolický kněz, bohemista a lingvista, ministr školství v první vládě Václava Klause

Vydal Poustevník, 2010, edice Postavy, svazek 2

citace z knížky:

   „…Píseň Dědictví otců zachovej nám, Pane slyšíme po desetiletí znít jako hymnus a přidáváme svůj hlas k hlasu zástupů na slavnostech. Blížící se výročí nám dává příležitost více se nad tím zamyslet. Víme, co je tím dědictvím? Pokud ne, jak za ně můžeme být vděčni? Vážíme si ho? Pokud ne, jakým právem se ho dovoláváme? Pečujeme o ně? Pokud ne, kde bereme odvahu žádat, aby se nám o ně staral Bůh? A víme, kdo jsou ti otcové, kteří nám dědictví zanechali? Pokud ne, kdo vlastně sami jsme? Není možné beztrestně zpívat píseň, když zamyšlení nad jediným jejím veršem mnohého z nás dovede do rozpaků. Pán nám ovšem chce zachovat toto dědictví, chrání nás a nedopustí, aby se zhroutilo, co on sám uvedl v život a živil svým Svatým Duchem. Nepromarněme však současnou možnost, není vždy tak velká.

   Začněme tím, že si uvědomíme, že ono dědictví máme od sv.Cyrila a Metoděje. Oni přinesli ten poklad a předali ho svým žákům. Z generace na generaci byl donesen až k nám. Oni jsou tedy těmi otci, oni jsou těmi, kdo nejen nám, ale celému Slovanstvu přinesli křest a s ním život v plnosti. Platí o nich bez rozdílu, co říká o úloze apoštola a své vlastní roli sv.Pavel: I kdybyste měli na tisíce vychovatelů v křesťanské víře, otců nemáte mnoho. Tím, že jsem vám zvěstoval evangelium, stal jsem se vaším otcem v Kristu Ježíši (1 Kor 4,14-15). Sv.Cyril a Metod jsou otcové naši, ale také otcové jiných. Z toho vyrůstá úkol bratrství. Schválně říkám úkol, protože bratři se mohou rozhádat i nenávidět. Kde kdo z našich bratří nám ublížil a my jsme odpláceli stejnou mincí. Naši tělesní otcové předávali nám možná víc tradici nedůvěry a křivd. Naši duchovní otcové, učitelé ze Soluně, nás ale vyzývají ke smíru a připomínají nám slova Písma: Hle, jak dobré je, jak je milé, když bratři bydlí pospolu. Tam dává Jahve své požehnání a život na věčné časy (Ž 133, 1 a 3b) Učme se proto jak z jejich učení, tak z jejich příkladu, protože to byli bratři v tom nejkrásnějším slova smyslu – spojeni láskou a dílem...“