Troufám si říci, že málokterá písnička svým poučením měla, má a nadále může mít takový vliv na duševní rovnováhu kohokoli z posluchačů nebo interpretů jako ta nesčíslněkrát slyšená, zpívaná či jen pobrukovaná „Život je jen náhoda“. Tedy alespoň její refrén, protože celou písničku nelze slýchávat zase tak často. Poprvé zazněl v roce 1932 ve filmu „Peníze nebo život“ s protagonisty Janem Werichem a Jiřím Voskovcem v podání tehdy osmnáctiletých začínajících zpěvaček Ljuby Hermanové a Hany Vítové. Možná si alespoň někteří dříve narození čtenáři libý fragment filmu vybaví.

Vedle fenomenálních V+W s vynikajícím komponistou Jaroslavem Ježkem přitahoval vzpomenutý evergreen od počátku roku 1933 do tehdejšího Osvobozeného divadla početné diváctvo na hru „Svět za mřížemi“. V podání hlavní ženské pěvecké hvězdy divadla Ljuby Hermanové. Sedmadvacetiletému slabozrakému Ježkovi učarovala, své případné ambice hlubšího vztahu k ní ale sám v sobě dokázal korigovat. Usuzujeme tak podle textu úvodní části písně. Znalí tehdejší situace seznali, že Ljuba Hermanová „uměla brát život jaký je, takže Ježkovo věnování této písně jí patří“. Sama si až do posledka svého žití ojedinělý dar považovala a pro sebe zakaždé chránila.

Ljuba Hermanová je považována za zakladatelku moderního českého šansonu. Je víc než pravděpodobné, že „Život je jen náhoda“ je jedním ze základních kamenů tohoto neměnného faktu. Na našem webu nemůže rozhodně chybět.

odkazy

www.youtube.com/watch?v=pQ7oNQN-nSI

cs.wikipedia.org/wiki/Ljuba_Hermanov%C3%A1

cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Je%C5%BEek