Fenomén Semafor zasáhl před téměř šedesáti lety značnou část veřejnosti a rozhýbal hudební scénu. Oboje ozvláštnil chytlavými melodiemi Jiřího Šlitra s jednoduše překvapivými texty Jiřího Suchého. Od premiéry představení hry „Člověk z půdy“ 30.října 1959 se na vstupenky na představení mladého divadla v ulici ve Smečkách v Praze stály dlouhatánské fronty. Podotknu, že hra měla celkem 228 představení a dočkala se i nového nastudování v roce 1976. Lidé se nadchli písničkami a texty vzpomínané dvojice z této i dalších her, které se čím dál víc stávaly součástí programů divadélek malých forem, různých sešlostí nebo jen jednotlivých vystoupení po celé republice. Byla to úžasná doba. Kdo ji sám zažil dobře ví, že nemá ve vzpomínkách, ba ani dosud v reálu, žádný ohraničený rámec. 

   Soubor Semaforu neměl s přibývajícími lety nijak na růžích ustláno, několikrát se stěhoval z jednoho konce Prahy na druhý. Ti nahoře si nechtěli nechat nevtíravý inteligentní humor protagonistů divadélka přerůst přes hlavu, ti v nižších vrstvách tehdejšího společenského postavení se v něm, a spolu s ním, cítili svobodnější. Semafor byl, obrazně řečeno, nastaven pořád na zelenou a červená jenom slabě problikávala. Občas si ti horní dupli a chtěli angažované texty, ale i to tvůrci bez potíží zvládli. Nač nosit sovy do Athén, na vyhledávacích webech (preferuji Google) je o letech dozrávání divadélka napsáno víc než dost. Třeba o náhlém odchodu Jiřího Šlitra o Vánocích roku 1969. 

   Hned první hra „Člověk z půdy“ nabídla nejméně dva, jak bychom dneska řekli, prvotřídní hity. „Včera neděle byla“ o začínajícím mladém vztahu se prý stala z hlediska prodaných desek vůbec „nejúspěšnější písničkou všech dob“. Stoprocentní evergreen „Pramínek vlasů“ zase dokázal výrazněji prožít mnohou romantickou chvíli posluchačů. Výběr pro naši podstránku „slyšeli“ tím pádem nebyl nijak složitý. Až na to, jak z nahrávek na youtube přenést osobité podání poezie Jiřího Suchého, s pozdější spoluhráčkou Jitkou Molavcovou (zdárně ve dvojici nahradila Jiřího Šlitra), a také pohled na semaforský humor v podání autora písně Jiřího Šlitra. Oboje se podle mého soudu povedlo.

odkazy 

www.youtube.com/watch?v=qTb0f0jnDYk

www.youtube.com/watch?v=ovtaHD_lzHk