sýčkování o athénských sovách

Zpravodajský server České noviny přinesl v úterý 11.července agenturní zprávu pod titulkem „Sýčků obecných ubylo o 90 procent, v ČR zbývá asi 130 párů“. Dost na to, aby přátele živé přírody zpozorněli. Malá sova z čeledi puštíkovitých, rozšířená v celé Evropě kromě Skandinávského poloostrova, na Blízkém východě, v severní Africe, ve střední Asii až po Korejský poloostrov, na počátku minulého století vysazená i na Novém Zélandu a ve Velké Británíí, hyne na úbytě. V ČR zbývá asi 130 párů. Ještě, že tak. Ba co víc, výskyt nejohroženější české ale i evropské sovy, sýčka obecného budou následující rok na severu Moravy a ve Slezsku monitorovat ornitologové. Ti v současné době vědí jen o třech hnízdech v této oblasti. Chtějí najít další a navíc do terénu instalovat stovky speciálních budek, ve kterých by vzácná malá sova mohla zahnízdit (opřeno o vyjádření z 28.ledna). Proč se u nás sýček do problémů dostal pojednává zpráva na připojené adrese. Těch 90 procent nejspíš nebude z celkového výskytu sýčka obecného ve vzpomínaných destinacích ve světě. Byl to jen šum. I když se leckde jeho počty dramaticky snížily.

www.ceskenoviny.cz/zpravy/sycku-obecnych-ubylo-o-90-procent-v-cr-zbyva-asi-130-paru/1505621

Ve starověkém Řecku se sýček obecný (Athene noctua) lidem představoval jako posvátný pták, který doprovázel bohyni moudrosti a boje Pallas Athénu (odtud také jeho rodové latinské jméno Athene). Ve starověkém Římě se sýček však stal již poslem smrti a špatných zpráv. I dnes slýcháváme rčení nesýčkuj. Vezměme to ještě z jiného soudku. Sýček je aténská sova. Rčení „Nosit sovy do Atén“ je myšleno také v přeneseném slova smyslu nosit rozum tam kde už je ho dost. Athény totiž byly centrem učenosti a vědy. Byla zde spousta škol, které pečovaly o harmonický rozvoji těla i ducha, ovšem pouze chlapců ve věku od sedmi do šestnácti let. Synové zámožnějších rodičů mohli navštěvovat gymnázia, anebo naslouchat přednáškám filozofů, kterých bývalo ve městě možná tolik jako sov. Je ale ještě jeden výklad okřídleného rčení: V klasické době Athén byla tetradrachma patrně nejběžnější mincí v celé řecké oblasti. Měla na líci hlavu bohyně Athény a na rubu její symbol – sovu – a obvykle zkrácený nápis ΑΘΕ, tj. athénaión, patřící Athéňanům. Běžně se jim říkalo glaukai (sovy). Těch měli Athéňané dost a nebylo třeba tam vnášet další. Zdá se, že dostatek financí už tak moc od roku 2002 neplatí. Řecko vstoupilo do eurozóny a utápí se v dluzích, které řeší s členskými státy EU. Nostalgii aspoň vyvolává mince 1 euro s vyobrazením sovy na starověké athénské čtyřdrachmové minci z 5.stol.př.n.l. Třeba bude athénských sov v Athénách zase dost. A sýčky solidárně vyvezou tam, kde je jich nedostatek. Tak neklesejme na mysli.

17 0713

Vyhledávání

Kontakt

vizit-sezem

Puls a impuls mají svůj původ v srdci.

                               Gilbert Keith Chesterton