Patroni Brna a Dobrokáva

   V Brně na úpatí Petrova, na místě, kde snad v raném středověku stával původní brněnský hrad, prý posléze vyrostla slovanská osada. Tam také vzniklo již ve 30. letech 13. století tržiště, později nazývané Horním trhem. Od 15. století se ujal název Zelný trh (německy Krautmarkt, po brněnsky Zelňák). Prodávala se tady nejen zelenina a ovoce, byly tu také masné krámy, chlebné lavice (s chlebem a ostatními moučnými výrobky), ba i hrnčířský trh (Forum Figollatorum), drůbeží trh (Forum Pullorum) a trh vetešnický (dnes bychom řekli blešák). Podoba trhu se postupem času měnila. Kol dokola vlastnila domy světská i duchovní šlechta a přední brněnští měšťané. Jak postupně bohatli a domům přidávali na patrech měnila se i podoba náměstí, trhu a okolní zástavby. V letech 1848-1850 byl Zelný trh podle historičky Jany Strouhalové náměstím Sbratření, od roku 1915 do roku 1918 byl pojmenován po německém císaři Vilémovi, od roku 1952 až do roku 1990 nesl jméno Náměstí 25. února. Jakmile však politické etapy vyšuměly vracel se ke starému dobrému názvu. Drží se ho doposud.

   Dominantou náměstí je kašna Parnas z konce 17.století, nacházející se zhruba uprostřed. Kašnu projektoval Johann Bernhard Fischer z Erlachu, vystavěl ji v letech 1693-1695 Adam Tobiáš Kracker z Vídně. K významným budovám postaveným okolo náměstí patří Dietrichstejnský palác, (budova zprvu vrchního zemského soudu, později Moravského zemského muzea), hned vedle Divadlo Husa na provázku (palác Hausperských z Fanalu), palác opata žďárského kláštera, tzv. Malý Špalíček (který vznikl spojením čtyř domů gotického a renesančního původu) a divadlo Reduta, kde koncertoval mladý W.A.Mozart. V čele dolní části náměstí pak stojí nepřehlédnutelná budova hotelu Grandezza, původně Cyrilometodějské záložny v Brně, kde v letech 1969–1990 sídlila právnická fakulta Masarykovy university. Na nároží ulic Starobrněnské a Mečové stojí městská tržnice ve funkcionalistickém stylu, která narušila historický ráz náměstí. Zelný trh byl v minulosti také důležitým místem spravedlnosti - stál na něm pranýř a klec pro zločince.

   V horní části náměstí stojí sloup Nejsvětější Trojice po stranách se sochami Immaculaty, sv.Jana Nepomuckého, sv. Primitiva, sv.Konstantia, dílo Antonína Schweigla z roku 1729 z období vrcholného baroka. Na vrcholu sloupu je svatá Trojice - vlevo Kristus jako syn Boží,vpravo Otec a uprostřed je jako holubice v centru božské záře znázorněn Duch svatý. Sv.Konstantius a sv.Primitivus, to mnohé čtenáře nepochybně překvapí, jsou už nějaké to století patrony Brna. Nejsou sice uvedeni v oficiálním Římském martyrologiu (seznamu svatých katolické církve), ale jejich pravost církev nepopírá. Městskými patrony Brna je veřejně prohlásil někdy na jaře nebo v létě roku 1636 kardinál František Dietrichštejn, poté co jejich ostatky doputovaly do Brna z katakomb podél pověstné cesty Via Apia u Říma. Vytěžovat  a vyhledávat ostatky svatých mučedníků v katakombách patřilo ke koloritu rekatolizace nebo povzbuzení víry té doby. Kardinál František to stihl před svým odchodem na věčnost tak akorát, o jejich svatostánky se už postarat nedokázal. Relikvie byly přivezeny do brněnského jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Sv.Primitivus byl nejprve uložen u hraběnky Elišky Bergerové v Líšni. 

   Kníže František kardinál z Dietrichstejna (německy Franz Seraph von Dietrichstein) se narodil 22.srpna 1570 v Madridu a zemřel 19.září 1636 v Brně. Byl biskupem olomouckým (1599-1636) a jedním z nejvýznamnějších politiků na Moravě v 17.století. Pro své suverénní  postavení byl nazýván králem z Kroměříže nebo také králem moravským. Byl architektem rekatolizace Moravy a hlavním rádcem čtyř habsburských panovníků – Rudolfa II, Matyáše, Ferdinanda II a Ferdinanda III. Vedl závěrečnou redakci Obnoveného zřízení zemského. Jako správce světských statků se vyznačoval laskavým zacházením s poddanými a stavěl se proti zvyšování robotních závazků.

   Nemučednický patron Brna Flavius Valerius Constantius (31.března kolem roku 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie (vlády čtyř císařů). Byla mu přidělena správa Galie a Británie. V letech 293 až 305 vládl nejprve jako nižší císař v hodnosti caesara a od roku 305 až do své smrti v následujícím roce panoval jako augustus. Má se za to, že byl shovívavý k vyznavačům křesťanství a sám byl proto nazýván prvním křesťanským císařem. Viděli jsme se s ním spolu se ženou v anglickém Yorku, kde má velkou sedící statui u zdejší katedrály. York byl totiž hlavním místem jeho působení.

   Sv. Prímitivus byl prý jedním ze sedmi synů svaté Symforosy, které nechal umučit ve starém Římě známý pronásledovatel a potírač křesťanů císař Hadrian. Byli umučeni, protože odmítli jako křesťané obětovat pohanským bohům v nově otevřeném Herkulově chrámu. Svatý Primitivus údajně pomohl svou přímluvou 12 osobám, jedné k životu, 11 od nemocí. Publius Aelius Hadrianus Buccellanus (24. ledna 76 n. l.- 10. července 138 n. l.) byl římský císař v letech 117 až 138. Náležel k tzv. adoptivním císařům, mezi nimiž vládl jako třetí v pořadí.

   Co si budeme povídat, ne všechno se patronům Brna v minulosti povedlo. Třeba neurvalé době poplatné přejmenování náměstí, i výstřední tržnice a automobilové hemžení, kde zrovna bylo libo. Skoro se zdá, že po Sametové revoluci konečně vzali patronátní záležitosti do svých rukou. Jistěže pro to zjevné důkazy nejsou, u zázraků ostatně ani nebývají, ale jak jinak by to mohlo být? Došlo k definitivnímu přejmenování náměstí zpět na Zelný trh, také k jeho rekonstrukci, stejně jako jeho dominanty kašny Parnas, dále Reduty i tržnice, náměstí zkrásnělo. Na Vše svaté 1.listopadu 2016 se patroni víc přiblížili Brňanům. Ostatky sv.Konstantia a sv.Primitiva byly viditelně uloženy do bočních oltářů jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je dobré to vědět a patronátu obou si považovat. Za návštěvu nic nedáte. Jen tu modlitbu díkůvzdání a nezapomnění.

   Teď o sobě dali patroni vědět vskutku originální pohnutkou. Na Zelném trhu se začátkem června objevil kávový stánek Dobrokáva, kde si nekoupíte kávu za peníze, ale za slib uskutečnění dobrého skutku. Vybrat si ho můžete sami. Skutky jsou různorodé, nikdo je nekontroluje, je to vzájemná dohoda založená na důvěře. Třeba daruj někomu neznámému květinu, usměj se na lidi kolem, pomáhejme nezištně jeden druhému. Na místě je k dispozici tabule, kde se můžete inspirovat již připravenými návrhy, co uskutečnit. Další možností je koláček v němž najdete lísteček s konkrétním dobrým skutkem. Na začátku byla úvaha mladého podnikatele Libora Hořeního, jakým způsobem zlepšit prostředí kolem sebe. Projekt Libor financuje ze svých obchodních aktivit na internetu. Dobrokávu najdete každý všední den od pondělí do pátku od deváté ráno do páté odpolední. Má i svoji webovou stránku http://dobrokava.cz. A má také vlastní výmluvný slogan: „Děkujeme, že nám pomocí dobrých skutků pomáháte zlepšit Česko!“ Že v tom patroni Brna, světci Konstantius a Primitivus, nemají prsty, to mi nikdo nevymluví. Ten stánek Dobrokávy totiž stává u sloupu Nejsvětější trojice v horní části náměstí jenom pár metrů od nich.

 

JŠ 170820