léta v baťovském jednodomku

   V létě 1945 se naše rodina nastěhovala do uvolněného baťovského jednodomku v Březnické ulici ve čtvrti Nad Ovčírnou. O předchozích obyvatelích toho domku nechci spekulovat. Uvedu jen, že ve vedlejším, jednom z mála omítnutých domků, ukrytém pod stromy, bydlel prezident fotbalistů FC Baťa Zlín. A i v dalších domcích té čtvrti bydleli lidé, jak se říkalo, „lepšího postavení“. Nebo s větším počtem dětí, jako v našem případě. V tomto domku rodina v různých sestavách bydlela 25 let do léta 1970.

  Nejprve ale připomenu vizi Tomáše Bati vybudovat ze Zlína město pro 50 tisíc obyvatel. Určující přitom byla koncepce „zahradního města“, jak mu zřejmě utkvěla za jeho předchozího pobytu v průmyslových aglomeracích v severní Americe. Vize věhlasného továrníka vyvolala stavební boom, který si vynutil nejen velkorysé urbanistické stavební řešení, ale především výstavbu domků pro individuální bydlení zaměstnanců firmy. "Průmyslový zaměstnanec je při své práci služebníkem, musí proto mít takové možnosti soukromého života, aby se cítil ve svém domě králem," vysvětloval v roce 1944 architekt F. L. Gahura naplňování Baťových plánů. František Lydie Gahura (1891–1958) byl funkcionalistickým urbanistou a architektem, který se rovněž zabýval sociálními a ekonomickými stránkami bydlení. Od dvacátých let 20.století byly postupně zastavovány zlínské čtvrti Díly, Letná, Lesní čtvrť, Nad Ovčírnou, Podvesná nebo Zálešná. Domky jednoduchých kubických tvarů, převážně s rovnou jednoplášťovou střechou, měly podobu vil, jednodomků, dvojdomků nebo čtyřdomků v nejrůznějších modifikacích. Staly se světovým fenoménem. Do roku 1945 jich bylo postaveno celkem 2210. Baťovské domky se stavěly jako lehké stavby, osvobozené od daně, s životností 20 let. Počítalo se totiž s jejich pozdější rekonstrukcí. Jak je ale z pohledu návštěvníka Zlína vidno, svou životnost překonaly vícenásobně. Domek byl typicky dvoupatrový, s podsklepením na polovině půdorysu. Základním konstrukčním prvkem byla 30 cm plná pálená cihla, bez vnějšího zateplení. Vnitřní omítky byly štukové. Stropní konstrukce byly ve všech podlažích dřevěné trámové se záklopem. S prognózovaným rozvojem automobilismu k domkům tvůrci posléze přiřadili i garáže. Baťovské jednodomky se staly nejkomfortnějším typem baťovské výstavby.

  Jednodomek měl bezmála 100 metrů čtverečních podlahové plochy. Původní dispozice sestávala z většího obývacího pokoje v přízemí, z ložnice zhruba stejné výměry v patře, kde byly další dva menší pokojíky. V přízemí byla kuchyně, pak další místnost u předsíně, která byla posléze upravena jako druhá kuchyně nejprve pro mladou rodinu a pak pro rodiče na odpočinku (spolu s pokojem v přízemí), dále koupelna se splachovací toaletou, chodba a předsíň. Sklep měl vlevo prádelnu a vpravo prostor pro uskladnění uhlí a palivového dřeva. Poměrně úzké schodiště do patra bylo dřevěné, do suterénu mělo schodnice z betonu.

   Do popisu domku teď velmi rád zapojím údaje z evidenčního listu, který se mi náhodně dostal do rukou a který kdysi dávno vyplnil s pečlivostí jemu vlastní můj otec Antonín. Výška obytných místností byla 2,65 m. Oba velké pokoje (v přízemí a v patře) měly stejnou výměru 20,93 m2 (3,95x5,30), větší pokojík v patře (chodilo se tam z ložnice) měl výměru 8,97 m2 (2,50x3,95) a menší (s vchodem přímo ze schodiště) měl výměru 7,82 m2 (2,65x2,95). Obytná plocha měla v součtu 58,62 m2. Dále větší kuchyně měla výměru 9 m2 (3x3m), menší kuchyně (u předsíně) 6,70 m2 (2x3,35), koupelna s toaletou a plynovým ohřívačem vody 3,79 m2 (1,85x2,05), komůrka 0,65 m2 (0,65x1), členitá předsín s chodbou 10,74 m2. Schodiště do patra mělo výměru 4 m2. Plocha vedlejších místností celkem měla výměru zhruba 27 m2. V obou velkých místnostech se topilo pokojovými kamny na uhlí značky Club, teplo se pouštělo do pokojíků dveřmi. V obou kuchyních byla menší kuchyňská kamna na uhlí s pečící troubou. U domu ze strany ulice Březnické byly tři obecní garáže. Na betonovou terasu nad nimi byl vchod z větší kuchyně. Terasa nad předsíní nebyla pochůzná a také žádný vchod neměla. Z obou vedlejších stran domu byly zahrádky, z levé strany s ovocnými stromky, napravo byly záhonky se zeleninou a květnami. Platilo, že kolem baťovských domků nebylo žádné umělé oplocení, jen nízké keříkové. Hlavní vstup do domu byl z horní strany z ulice Nad Ovčírnou II.

  Tímto podrobným popisem (věřím, že pro čtenáře zajímavým) je domácí scéna s jednoduchými kulisami pro mé barvité vzpomínky ze Zlína, později z Gottwaldova, připravena.

 

Vyhledávání

Kontakt

vizit-sezem

Puls a impuls mají svůj původ v srdci.

                               Gilbert Keith Chesterton